Ukázat košík

Hodnota: 0.00 

Finca la Torre

organická a biodynamická farma s certifikací Demeter

Monttosa

rodinný podnik s tradicí

V jižních zemích se dává dětem pít každý den sklenička čistého olivového oleje – místo rybího tuku nebo doplňkových vitamínových preparátů. Kromě toho se podává jako odčervovací prostředek a prostředek proti mléčné krustě (strupovitý ekzém kojenců), ženy ho používají v péči o pleť a vlasy, zemědělcům se podává proti vředům na rukou a nohou a jako ochrana před chladem, starým lidem při problémech s trávením a proti jaterním potížím, pijákům na žaludek a nemocným upoutaným na lůžko k ochraně před proleženinami. Olivový olej regeneruje pokožku a pečuje o ni tak účinně jako žádný jiný olej. Působí dezinfekčně a hojivě a hodí se proto výborně k péči o zanícené a bolestivé kožní partie. V kosmetickém průmyslu slouží olivový olej jako nosná substance pro výrobu krémů, kterým dodává větší vláčnost.

Římský spisovatel Plinius starší doporučoval olivový olej smíchaný s trochou vína proti bolestem zubů. Potíraly se s ním zuby, které měl takovýmto způsobem udržovat bílé a zdravé. Lehce zahřátého oleje si považoval jako prostředku proti bolestem v uších. Hippokrates zase doporučoval jeho každodenní vtírání do pokožky kvůli ochraně proti větru a slunci.

Olivový olej se ovšem nepoužíval jen ve své čisté podobě, ale míchal se také s vonnými látkami z květů nebo s léčivými bylinami a používal se jak v kosmetice, tak v medicíně jako olejová mast. Sloužil také k výrobě parfémů, kdy se do oleje vložily květy růží, kosatců, levandulí či jasmínu a nechaly se v něm několik týdnů vylouhovat. Už v prvním století po Kristu si lidé zcela přivykli používat mýdlo. To ovšem tehdy nemělo pevnou konzistenci jako naše dnešní mýdla, nýbrž se podobalo spíše nějaké krémové emulzi. Ta se vyráběla svařením olivového oleje s vodou a popelem a následným přidáním trochy vápna. Teprve v rané gotice se začalo s výrobou pevných mýdel – jak jinak než z olivového oleje.

Olivový olej je také, vedle oleje jojobového a mandlového, pokládán za jeden z nejlepších nositelů éterických esencí, což je jistě známo všem příznivcům aromaterapie. Tvoří výchozí základnu pro přípravu kosmetických přípravků obsahujících olej, pro masáže a jiné aplikace. Mezi jeho nesporné výhody patří také to, že neoxiduje a nežlukne tak rychle, jako jiné rostlinné oleje (popřípadě tuky), netuhne při pokojové teplotě a nemusí se tedy před použitím ohřát ve vodní lázni a na rozdíl od jiných nosných olejů je olivový olej čistě přírodní produkt.

Vkládání léčivých bylin do oleje patří k nejstarším metodám, jakými se vyráběly léky. Účinné látky přejdou do oleje, do jisté míry se v něm „zakonzervují“ a zůstanou zachovány po téměř neomezeně dlouhou dobu. Olejové směsi s léčivými bylinami se doporučují hlavně k potírání špatně se hojících ran, jako obklady u určitých kožních chorob, obklady na popáleniny a omrzliny, dále k masážním účelům a vtírání do pokožky, k inhalování či jako přísada do koupele.

Pravidelné ranní vypláchnutí ústní dutiny olejem, nejlépe olivovým, podporuje pročištění těla. Olivový olej totiž uvolní odpadní a jedovaté látky, které se přes noc na sliznicích úst a hltanu nahromadily, zachytí je a odvede z těla ven. Olivový olej se používá také při bolestech břicha a žaludku. Redukuje množství žaludeční kyseliny a odpovídajícím způsobem tak působí pozitivně také na žluč. Riziko vzniku žlučových kamenů se tím zřetelně sníží. Olivový olej je tak lehce stravitelný, že se v regionech okolo Středozemního moře míchá dokonce do kojenecké výživy. Není divu, kyselina olejová je obsažena již v mateřském mléce a má zvláštní význam pro vývoj nervového systému malých dětí.